Zemědělství

svět zemědělce

Archive for the ‘Chov zvířat’ Category

Praha (Pressweb) – Snad to není přehnané, ale porážky jatečných zvířat podle náboženských předpisů, tzv. rituální porážky, o tisíciletí, popřípadě staletí, předcházely současným veterinárním předpisům.

Například tzv. košer porážka vychází z reality Blízkého východu s velmi teplým počasím a tudíž z požadavku na rychlé vykrvení i z požadavku na rychlé usmrcení jatečných zvířat, tedy netýráním. Následuje „veterinární“ prohlídka vyškoleným odborníkem. Jistou obdobou je i halal porážka v tradiční podobě.

V ČR jsou počty takto porážených jatečných zvířat velmi malé, nicméně jsou možné. Pro představu lze uvést, že ve dvou jatkách (z celkového počtu 228 v ČR) bylo v roce 2009 takto podle náboženských předpisů poraženo 68 kusů skotu, 428 ovcí a 42 302 kusů drůbeže. Pro porovnání bylo v roce 2009 poraženo celkem 286 149 kusů skotu, 11 710 ovcí a 131 989 020 kusů drůbeže. Takže rituálních porážek bylo opravdu zanedbatelné množství.

Způsoby košer a halal porážky samozřejmě také dozorují orgány státního veterinárního dozoru, aby byly v souladu s ustanoveními zákona na ochranu zvířat proti týrání i v souladu s nařízeními EU, zejména s nařízeními č. 3/2002, č. 4/2003 a č. 562/2004. Každá jednotlivá porážka musí být oznámena Ministerstvu zemědělství ČR a zájemce (náboženská společnost) musí požádat o její povolení.

Takovýto způsob porážky umožňuje jak legislativa EU, tak samozřejmě i legislativa ČR. Lze říci, že na základě dosavadních zkušeností jsou tzv. rituální porážky prováděny v souladu s předpisy a nikdy nebyly zaznamenány problémy ani s týráním, ani se zdravotní nezávadností produktů.

  • 0 Comments
  • Filed under: Chov zvířat
  • Plísně „mají rády“ vlhko

    Praha (Pressweb) – Zdá se, že letos hned tak nějaké velké sucho nebude, proto je dobré si uvědomit, že po opadnutí srážkové vody je nutno počítat i s tou odpařenou, v ovzduší.

    Normální a pro člověka i pro hospodářská zvířata je příznivá relativní vlhkost vzduchu kolem 50 % (40 – 60 %). Po prakticky stálých deštích a teplotách mezi 10 – 20 °C je nutné počítat s vlhkostí vyšší. Takováto vzdušná vlhkost je ideální pro růst plísní, hub a svědčí i roztočům.

    Proto je dobré zejména ve vlhkém jaru (ale i ve vlhkém podzimu) věnovat pozornost větrání ve stájích, v přípravnách krmení, uskladněnému krmivu, zejména píci, a skladovacím prostorám vůbec. V období extrémní vlhkosti je určitě dobře dávat pozor též na tělní pokryv chovaných zvířat, jak ochlupených, tak opeřených. Jako vhodná prevence případných kožních onemocnění je sluneční světlo, doporučujeme tedy využít každé příležitosti a zvířata vyhnat například na pastvu.

    Zjistí-li chovatel u svých zvířat nějaké kožní změny, zejména atypické výsevy, či ohraničená ložiska, je nejvyšší čas kontaktovat veterinárního lékaře. Nejčastěji lze nalézt takovéto problémy okolo očí, uší, tlamy či v okolí pohlavních orgánů nebo konečníku.

  • 0 Comments
  • Filed under: Chov zvířat
  • Ani stopy po moru prasat

    Praha (Pressweb) – Naše republika je uznána za prostou klasického moru prasat, poslední výskyt byl zaznamenán před 11 lety u divokých prasat (v roce 1999). Proto také je možné bez omezení obchodovat jak s vepřovým masem, tak s masem divokých prasat.

    Nicméně dosud se vyšetřovaly zejména uhynulé kusy černé zvěře a čas od času byly zjišťovány protilátky proti tomuto onemocnění. Nyní již 7 měsíců žádné sérologické vyšetření protilátky proti klasickému moru prasat neprokázalo.

    To, že se čas od času při vyšetření v krvi divokých prasat prokázaly protilátky proti moru, znamenalo, že se v prostředí virus tohoto onemocnění může vyskytovat. Proto se také vyšetřovalo a bylo to také důvodem pro varování chovatelů domácích prasat – zamezit kontaktu s volně žijícími zvířaty. Takto se ostatně prokázalo v uplynulých letech vzplanutí moru prasat na Slovensku (2008).

    Dokud byla sérologická vyšetření, byť sporadicky, pozitivní, byl to důvod určitý počet ulovených divokých prasat (50 %) v daných okresech podrobit vyšetření sérologickému i virologickému. Uhynulé kusy samozřejmě též. Jelikož nyní již 7 měsíců nebyl žádný sérologický nález protilátek, nemusejí myslivci nechávat vyšetřovat polovinu ulovených prasat vyšetřovat na klasický mor prasat, ale jen 25 % z daných okresů a to pouze sérologicky.

    Opatrnost je ale stále na místě, neboť z okolních zemí stále potenciální riziko hrozí. Na celém území ČR se nadále provádí monitoring u 10 % ulovených prasat (sérologicky). Není tomu tak dávno, kdy se potýkali s ohnisky klasického moru prasat na Slovensku nebo v Maďarsku, problémy byly zaznamenány například loni na jaře v Německu u Rýna.

  • 0 Comments
  • Filed under: Chov zvířat
  • Praha (Pressweb) – Tak jak Státní veterinární správa ČR informovala již před třemi lety, kolik vykrmovaných kuřat smí být na metr čtvereční podle nových evropských předpisů, tak k tomu došlo letos prvního ledna. Zopakujeme, jak to tedy letos je.

    V roce 2007 SVS ČR informovala o ustanoveních směrnice Rady 2007/43/ES o minimálních pravidlech pro ochranu kuřat chovaných na maso. Tato směrnice byla zapracována s účinností od 1. 1. 2010 do našich právních předpisů a nyní musejí být chovateli stanovené podmínky plněny. Ustanovení o sankcích nabývají účinnosti 30. června 2010.

    Od 1. ledna 2010 musí chovatel dodržovat požadavky stanovené vyhláškou č. 208/2004 Sb., o minimálních standardech pro ochranu hospodářských zvířat, ve znění vyhlášky č. 425/2005 Sb. a vyhlášky č. 464/2009 Sb. což mj. znamená předávat do ústřední evidence chovatelů drůbeže stanovená hlášení o chovu kuřat chovaných na maso, vést záznamy stanovené uvedenou vyhláškou; tyto záznamy musí chovatel uchovávat alespoň 3 roky a na vyžádání je předložit příslušnému orgánu ochrany zvířat. V takovém případě však maximální hustota osazení v chovu brojlerů s celkovou kapacitou více než 500 ks, nesmí překročit 33 kg/m2.

    Za určitých předpisy daných podmínek lze hustotu zvýšit nad 33 kg/m2, v takovém případě však musí chovatel splnit přísné podmínky pro mikroklima a mimo stanovené veterinární dokumentace (tj. „Informace o potravinovém řetězci“) doložit celou řadu dalších údajů, například o úmrtnosti. Orgánům veterinárního dozoru pak byla stanovena povinnost sledovat a vyhodnocovat podmínky chovu kuřat chovaných na maso (v chovu i při dodání na jatky).

    Za určitých okolností (podmínek) lze překročit i hustotu 39 kg/m2, a to maximálně o 3 kg/m2 (tedy do 42 kg/m2) – za podmínky podání žádosti a doložení příslušných dokumentů to může povolit příslušná krajská veterinární správa.

    Povinnosti chovatelů kuřat chovaných na maso se nevztahují na hospodářství s méně než 500 kuřaty; na hejna kuřat pro rozmnožovací chov; na líhně, na kuřata z extenzivního chovu ve vnitřních prostorách a z chovu ve volném výběhu a kuřata z ekologického chovu.

    Znění uvedených právních předpisů lze nalézt i na www.oz.mze.cz nebo www.eagri.cz.

    Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

  • 0 Comments
  • Filed under: Chov zvířat
  • Praha (Pressweb) – Zákaz zkrmování zpracovaných živočišných bílkovin (masokostních mouček) pro přežvýkavce, byl v zemích EU stanoven v roce 1994. Nicméně v ČR je toto omezení v případě přežvýkavců dodržováno již od roku 1991 a u ostatních druhů hospodářských zvířat od konce roku 2003 až do současné doby.

    Nařízení (ES) č. 1774/2002 (které u nás platí od 1. května 2004 a bude platit až do 3. března 2011) v případě možnosti zkrmování zpracovaných živočišných bílkovin (dále ZŽB) omezuje jejich použití tak, že nesmí být zkrmovány stejnému druhu zvířat. Obdobně je toto omezení stanoveno i v připraveném nařízení (ES) č. 1069/2009, které ruší a nahrazuje nařízení (ES) č.1774/2002 v celém rozsahu. Toto nařízení vstoupí v účinnost od 4. března 2011.  Zde je nově formulován zákaz použití ZŽB tak, že se vztahuje na všechna suchozemská zvířata, vyjma kožešinových. Zvířatům nesmí být zkrmovány ZŽB které jsou získány z těl zvířat stejného druhu, nebo jejich částí. Z toho tedy vyplývá možnost například zkrmování ZŽB z drůbeže prasatům a ZŽB z prasat drůbeži.

    Omezení či zákaz zkrmování ZŽB ale zásadně doplňuje a podrobněji upravuje další nařízení (ES) č. 999/2001, ve kterém je stanoven zákaz zkrmování živočišných bílkovin nejenom přežvýkavcům, ale zákaz je dále rozšířen i na jiné druhy zvířat než přežvýkavce. Určité možnosti a podmínky pro zkrmování některých krmných surovin živočišného původu jsou podrobně stanoveny v příloze IV tohoto předpisu. Nevztahují se však jakkoliv na možnost použití ZŽB pro zvířata určená pro produkci živočišných surovin určených k výživě lidí – tj. pro potravinová zvířata. V případě prasat, drůbeže, ryb a mladých, dosud neodstavených přežvýkavců je možné zkrmovat rybí moučku.

    Souběžná platnost nařízení (ES) č. 1069/2009 a (ES) č. 999/2001 tedy i v budoucnu nadále vyloučí možnost použití ZŽB pro potravinová zvířata. Očekávaný termín zrušení úplného zákazu jejich zkrmování je zatím nejasný. Muselo by dojít ke změně nařízení 999/2001 – článku 7 a přílohy IV.  V případě změny článku 7 je situace komplikovaná tím, že jde o část nařízení, která musí být nejprve připravena a prodiskutována v Evropské Radě a následně schválena Evropským Parlamentem. Je nutné konstatovat, že dosud nebyl k projednání na žádný pracovní orgán bruselskou administrativou předložen žádný návrh k úpravě uvedeného článku. Není ani definitivně vyjasněna otázka spolehlivých laboratorních testů ke kontrole dodržování stanovených podmínek zkrmování.

    Vzhledem k tomu že administrativní proces projednání a následného schválení legislativy Evropskou Radou a Parlamentem je proces složitý, lze těžko očekávat, že dojde ke schválení změn v nařízení (ES) č. 999/2001 a že s novým nařízením (ES) č. 1069/2009 vstoupí v platnost i možnost zkrmování zpracovaných živočišných bílkovin jiným zvířatům, než je možné v současné době.

    Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR

  • 0 Comments
  • Filed under: Chov zvířat